Commora Aula honlapja-Ne a tömegben kiabáld az igazadat, hanem azzal szemben
Az autonómia örök aktualitása miatt, egy effektív konfliktusmegoldó módszer, egy történelmi igazságtalanságokat kiegyenlítő legitim követelmény.

Keresés a honlapon

MENÜ


BELÉPÉS
Azonosító:

Jelszó:

Elfelejtett jelszó
Regisztráció



Postavení politických stran maďarské národnostní menšiny ve slovenském stranickém systému

2009.4.3.
Ondřej Kopa1
Abstract: The Position of Magyar Minority Political Parties in the Slovak Party System. This article concerns the position of Magyar minority political parties in the Slovak party system. An analysis of the Magyar minority position in the Slovak society in terms of Slovak-Magyar relations development is included. The Magyars are the largest ethnic minority in several Central European countries. Almost 2.5 million Magyars live in the countries adjacent to Hungary. Their highest population share, at nearly 10 %, is in Slovakia. Unlike in adjacent countries, the Magyar minority
in Slovakia has far more options for political self-fulfilment. Thanks to the Magyar share in the Slovak population, the Magyar parties regularly take one-tenth of the seats in the Slovak parliament.
To characterize the role of the Magyar parties in the current Slovak party system, it is necessary to understand their behaviour in interwar Czechoslovakia. The Hungarian party sub-system is fundamentally influenced by election legislation. This forces minority parties to cooperate in coalition and integrate. Coalition or even consolidation of like-oriented minority and majority parties is out of the question in Slovakia. An electoral coalition between the Slovak and Magyar parties took place just once, in 1990. Since 1998, all relevant Magyar political parties have been integrated into the Party of the Hungarian Coalition (SMK). The electoral gains of the party have been increasing to date. Owing to its firm electoral base, the party has profited, one of the few to do so, from decreasing participation in elections. Although three former parties representing three different political streams have been integrated into the SMK, it has always acted as a single unit. The party has a solid position in the Slovak party system and it seems apparent that it will remain the sole political representative of Slovak
Magyars in the future.
Keywords: Ethnic minorities, Magyar minority, Party of the Hungarian Coalition, Slovak party system, Slovakia

Úvod
Po poválečném odsunu Němců ze střední Evropy se Maďaři stali nejpočetnější národnostní menšinou hned v několika středoevropských a východoevropských zemích.
Porovnáme-li počet Maďarů žijících v samotném Maďarsku, tj. zhruba 9,5 milionu, a v zahraničí, zjistíme, že téměř polovina Maďarů žije za hranicemi Maďarska.2 Téměř 2,5 milionu z celkového počtu 4,5 milionu zahraničních Maďarů přitom zůstává v zemích sousedících s Maďarskem. To má zákonitý vliv nejen na maďarskou zahraniční politiku, ale také na politiku sousedních zemí ve vztahu k Maďarsku a maďarské národnostní menšině.

Nejvypjatější vztahy mělo Maďarsko v minulosti se dvěma sousedícími zeměmi – Rumunskem a Slovenskem. V obou zemích žije početná maďarská národnostní menšina. V obou zemích žijí Maďaři na územích, která byla v minulosti součástí Uherského království. Vůbec nejvíce Maďarů žije v Rumunsku v oblasti Sedmihradska – téměř 1,5 milionu.3 Nejvyšší podíl na celkové populaci však Maďaři dosahují na Slovensku. Podíl maďarské národnosti na celkovém počtu obyvatel Slovenska je necelých 10 %.4 V některých krajích, jako je například Nitranský kraj, dosahuje podíl Maďarů dokonce až 27,6 % (ŠÚ SR: Bývajúce obyvatel’stvo podl’a národnosti – 2001, 1991). Velké maďarské národnostní menšiny žijí také v srbské Vojvodině – téměř 300 000 obyvatel – a také na území Podkarpatské Rusi, dnešní Zakarpatské oblasti Ukrajiny, kde žije přes 150 000 Maďarů.
Maďaři se stali nejpočetnější národnostní menšinou v zemích sousedících s Maďarskem v důsledku vývoje po dvou světových válkách. Po první světové válce ztratilo Maďarsko, respektive Uhersko, téměř dvě třetiny svého území. Tehdejší Rakousko-Uhersko bylo poraženou mocností a na jeho troskách vzniklo několik nástupnických států včetně Československa a Rumunska. S faktem, že Maďarsko muselo podstatnou část svých území podstoupit svým sousedům, se Maďaři dlouho nevyrovnali a částečně tento fakt ovlivňuje vztahy k sousedním zemím až do dneška.
Meziválečná maďarská zahraniční politika byla vedena snahou revidovat své hranice, zejména s Rumunskem a Československem. Snaha o neplatnost Trianonské smlouvy5 přivedla Maďarsko v roce 1938 na stranu Německa. Po Mnichovské dohodě se Maďarsku podařilo ve Vídeňské arbitráži získat území jižního Slovenska a část Podkarpatské Rusi, kterou později celou obsadila. Na Rumunsku získalo Maďarsko část Sedmihradska.
Poválečné československé Benešovy dekrety počítaly s odsunem Maďarů z jižního Slovenska, stejně jako byli z českého pohraničí odsunuti sudetští Němci. Československá vláda sice plánovala vysídlení asi 400 000 Maďarů (Irmanová 2002: 26), vítězné velmoci ale odsun Maďarů nepovolily. Uskutečněna byla jen částečná výměna obyvatelstva. Podle mezivládních dohod bylo do Maďarska vysídleno asi 90 000 Maďarů, přibližně 70 000 etnických Slováků se zase z Maďarska přesunulo do Československa. Část maďarské menšiny však byla násilně vystěhována do českého pohraničí.
Benešovy dekrety a odsun Maďarů tak zůstávají jedním z neuralgických bodů vzájemných maďarsko-slovenských vztahů. S požadavkem na neplatnost Benešových dekretů vystoupil

3 Podíl Maďarů na obyvatelstvu Rumunska je 6,6 %.
4 Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 žije na Slovensku 520 528 Maďarů.
5 Mírová smlouva s Maďarskem podepsaná 4. 6. 1920 v Trianonu.

poprvé maďarský premiér Viktor Orbán 20. února 2002, kdy prohlásil, že dekrety odporují unijnímu právu, a proto musí být při vstupu Česka a Slovenska do Unie zrušeny (Kuchyňová 2002). Slovenská Strana maďarské koalice pro změnu požaduje po slovenské vládě pro oběti Benešových dekretů finanční odškodnění (Aktuálně 2007).
Menšinové maďarské politické strany jsou významnou silou v zemích se silným zastoupením této národnostní menšiny. V Rumunsku i na Slovensku jsou nebo byly menšinové strany členy vládních koalic. Jak rumunský Demokratický svaz Maďarů v Rumunsku, tak i slovenská Strana maďarské koalice (SMK) jsou prakticky jediným mluvčím maďarské národnostní menšiny. Radikální menšinové strany jsou na okraji. Zatímco v Rumunsku je radikální Nezávislá maďarská strana mimoparlamentní silou,

6 slovenská SMK sice integrovala

i některé radikální politické proudy, na celkové politice strany se však neprojevují. Cílem této práce je analýza působení Strany maďarské koalice a otázka její možné radikalizace a štěpení na menší strany. Součástí práce je i popis fungování maďarských stran v Československu v meziválečném období. V působení maďarských menšinových stran v letech 1918–1938 a po roce 1989 totiž existuje řada styčných bodů a jejich objasnění je důležité pro pochopení současné situace Strany maďarské koalice. Hlasy naznačující možnou radikalizaci SMK zesílily v roce 2007, kdy Bélu Bugára ve vedení strany nahradil vůči radikálnímu křídlu smířlivější Pál Csáky. Strana maďarské koalice vykazuje stabilní volební výsledky. V posledních volbách v roce 2006 získala 11,68 % hlasů a 20 poslaneckých křesel (ŠÚ SR: Volby NR SR 2006:
Výsledky volieb). Výměna na předsednickém postu a mediální diskuse o radikalizaci programu SMK však vyvolaly pád stranických preferencí, které se v říjnu 2007 pohybovaly okolo 7 % (SME 2007c). Doposud jednotné Straně maďarské koalice dokonce hrozí štěpení, když část členů otevřeně nevylučuje založení nové politické strany slovenských Maďarů (Kern 2007).
Postavení maďarské menšiny na Slovensku Maďarská menšina na Slovensku je největší tamní národnostní menšinou. Svou velikostí
se významně liší od jiných národnostních menšin ve středoevropských zemích. Vždyť podle sčítání lidu z roku 2001 tvoří národnostní menšiny na Slovensku 14,2 % a z toho jen Maďarů je 9,7 % (ŠÚ SR: Bývajúce obyvatel’stvo podl’a národnosti – 2001, 1991). Pro srovnání v České republice tvoří národnostní menšiny zhruba 5 % populace. Největší polská národnostní menšina má však jen 51 968 obyvatel, což je 0,5% podíl na obyvatelstvu. (ČSÚ: Obyvatelstvo podle národnosti a podle
mateřského jazyka a pohlaví) Existence silné maďarské menšiny vyvolává ve slovenské společnosti

6 Demokratický svaz Maďarů v Rumunsku získal ve volbách v roce 2004 6,2 % hlasů a 22 mandátů (Infobanka ČTK).

rostoucí nacionalismus. Jeho nejviditelnější představitelkou je Slovenská národní strana (SNS), která svůj politický program z velké části postavila na odmítání maďarských požadavků. Po rozpadu Československa maďarská menšina často působí jako jediný hromosvod slovenského nacionalismu (Dufek: 2002).
Menšina žije prakticky rovnoměrně na celém území jižního Slovenska sousedícího s Maďarskem. Zatímco západní část v Bratislavském, Trnavském a Nitranském kraji nijak nezaostává za dalšími částmi Slovenska, podstatě chudobnější je východní část země v Košickém a v Banskobystrickém kraji. Jihoslovenské okresy v průměru vykazují větší míru nezaměstnanosti a nižší průměrné mzdy než jiné oblasti Slovenska. V roce 2006 vykazoval největší míru nezaměstnanosti Banskobystrický kraj, a to 21,1 %, což je téměř pětinový podíl na celkové slovenské nezaměstnanosti (ŠÚ SR: Nezamestnanosť 1998–2007). Vysoká nezaměstnanost je
i v Košickém a Nitranském kraji. V oblasti vzdělávání maďarská menšina vykazovala v minulých letech menší podíl vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných lidí, než je slovenský průměr (Hunčík 1999: 215-216). Část maďarské menšiny na nepříznivý ekonomický vývoj reagovala i ekonomickou emigrací.
Postavení maďarské menšiny na Slovensku prošlo v posledních letech komplikovaným vývojem. Zejména vlády Vladimíra Mečiara v polovině 90. let vystupovaly vůči maďarské menšině necitlivě, což se projevilo především v jazykové oblasti, kde existovala viditelná snaha potlačit používání maďarštiny na jižním Slovensku. Problém slovensko-maďarský spočívá do jisté míry ve faktu, že Slovenská republika byla od počátku konstruována jako národní stát. Maďaři se tak de facto stali podnájemníky v zemi, kde žili společně se Slováky dlouhá století (Kusý 1998: 127). Některé autonomistické požadavky Maďarů tak byly jen logickou odpovědí na vytvoření národního státu.
Zásadní zákony umožňující dvojjazyčné názvy obcí, zákon o jméně a příjmení a matriční zákon byly na Slovensku schváleny už v roce 1993, respektive 1994, během devítiměsíčního období vlády Josefa Moravčíka.7 Zlom však nastal po návratu Mečiara k moci. V roce 1995 slovenský parlament schválil nový jazykový zákon, který zrušil zákon o úředním jazyku z roku 1990 a významně omezil používání maďarštiny jako úředního jazyka. Po celé volební období navíc nebyl schválen zákon o jazycích národnostních menšin, ačkoliv s jeho existencí počítá článek 34 Ústavy SR. Mečiarův kabinet dokonce navrhoval používání maďarštiny pouze v oblastech s 50% zastoupením maďarské menšiny. V rozporu s Ústavou bylo i několik pokusů omezit menšinové školství, jako například snaha, aby menšinové školy vyučovaly některé

7 Úplné znění zákonů viz ÚV SR: Sekcia l’udských práv a menšín: Menšiny.

předměty jen ve slovenštině. Antimaďarská rétorika byla vůbec jedním z hlavních rysů mečiarismu. Opoziční proudy, které s touto rétorikou nesouhlasily, byly často obviňovány z antislovakismu (Dufek 2002). Opozice přesto byla úspěšná jen v dílčích problémech, v roce 1997 se jí například povedlo úspěšně napadnout malou část jazykového zákona u Ústavního soudu.
Vztahy slovenské majority s maďarskou menšinou se prakticky normalizovaly až po volbách v roce 1998 a vstupu Strany maďarské koalice do vlády. Dzurindův koaliční kabinet se zasloužil o rychlé schválení Evropské charty regionálních a menšinových jazyků a především přijetí zákona o používání jazyků národnostních menšin (zákon č. 184/1999 Z.z.). Výrazně se zvýšila také podpora státu vůči menšinové kultuře a školství.
Postavení maďarské národnostní menšiny na Slovensku je bohužel do značné míry závislé i na úrovni slovensko-maďarských vztahů. Národnostní politika a vztah k menšinám bývá
v předvolebním období často jedním z hlavních témat politických kampaní v obou zemích.
Menšinová politika byla označována jako jedna z priorit hned několika maďarských vlád.
K prudkému zhoršení maďarsko-slovenských vztahů došlo na přelomu století vlivem schválení maďarského krajanského zákona.
Maďarsko na konci 90. let přišlo se zvláštními statuty pro zahraniční Maďary, které jim mimo jiné měly umožnit i vlastnictví zvláštní legitimace, připomínající pas, maďarského krajanského průkazu. Zákon o Maďarech žijících v sousedních zemích, který byl schválen v roce 2001, tedy v roce kdy Slovensko schválilo už zmíněnou Evropskou chartu regionálních a menšinových jazyků, měl poskytovat příslušníkům maďarské menšiny v zahraničí některé výhody v oblasti školství, kultury, ale také v sociálních otázkách, jako je např. právo na a důchodové zabezpečení v Maďarsku. Zákon vyvolal odmítavou reakci u všech sousedů Maďarska, vyjma Rakouska.8 Zákon odmítla i Evropská unie, která jej prohlásila za neslučitelný s evropským právem, protože umožňuje diskriminaci na základě etnického původu. Po konzultacích, zejména s Benátskou komisí Rady Evropy, byl maďarský krajanský zákon 23. června 2003 novelizován. Ze zákona byly odstraněny pasáže vztahující se k platnosti normy na území jiných států. V preambuli zákona byla odstraněna věta o „příslušnosti k jednotnému maďarskému národu“ a nahrazena větou o „vazbě k maďarskému kulturnímu dědictví“. (Havlík 2003) Slovenská vláda sice byla nespokojena i s novelizovanou verzí zákona, po vzájemných jednáních ministrů zahraničí však Bratislava vzala na vědomí, že Maďarsko bude na vlastním území poskytovat slevy pro občany Slovenska, kteří studují a vyučují maďarský jazyk nebo se

8 Maďarský krajanský zákon se nevztahoval na Maďary žijící v Rakousku z důvodu členství země v Evropské unii.

zabývají maďarskou kulturou. Podobně i zahraniční Slováci mohou čerpat některé výhody na území Slovenské republiky.
Slovensko-maďarské spory opět ožily po volbách v roce 2006, kdy v nové vládě spolu s Ficovou sociální demokracií opět zasedlo i HZDS a Slovenská národní strana. Tato konstelace však zatím neměla výrazný vliv na menšinovou politiku. I přes změnu vlády a odchod Strany maďarské koalice do opozice nenastaly žádné změny v právním postavení menšin. Pouze v roce 2007 došlo ke snížení počtu maďarských a rómských zástupců v Radě vlády SR pro národnosti, které představitelé maďarské menšiny označili za politicky motivované (SNSLP: Správa o dodržiavaní l’udských práv v Slovenskej republike za rok 2007). Slovenská menšinová politika je naopak v posledních letech kladně hodnocena evropskými i nevládními organizacemi.
K historii existence maďarských stran na Slovensku V letech 1918–1938 existovalo v Československu několik uzavřených stranických systémů. Podobné strany rozštěpené na klasické ideologicko-politické směry se objevovaly nejen v českém a slovenském jazykovém prostředí, ale také v prostředí sudetoněmeckém a v neposlední řadě i maďarském na jižním Slovensku a Podkarpatské Rusi. Od jiných stranických soustav je dělila pouze jazyková a národně-kulturní bariéra, která během celého období nebyla překonána.
Jedinou výjimkou byla Komunistická strana Československa, která jako internacionalistická strana působila na celém území státu.
V menšinovém maďarském stranickém systému byly zastoupeny tři hlavní směry: agrárně-konzervativní směr reprezentovaný Malorolnickou stranou, přejmenovanou později na Maďarskou národní stranu, socialistický směr zastoupený Maďarskou sociální demokracií a v neposlední řadě klerikální směr, jehož představitelkou byla Maďarská křesťansko-sociální strana.9 Jako nejsilnější se postupně vyprofilovala křesťansko-sociální strana. Zpočátku silní maďarští sociální demokraté doplatili, nejvíce ze všech československých sociálních demokracií, na založení KSČ.10 Oproti volbám v roce 1920, kdy spolu s německými sociálními demokraty získali na Slovensku 100 000 hlasů, v roce 1925 obdrželi pouze přes 5 000 hlasů (Klimek 2000: 262). Všechny tři maďarské strany působily i na Podkarpatské Rusi, kde byly dokonce nejsilnějšími regionálními stranami v nově utvářeném podkarpatoruském stranickém systému.

9 Tento název se používal oficiálně v češtině, např. ve volebních ročenkách. Název strany v maďarštině je Orsázágos keresztényszocialistapárt, v některých pramenech se překládá také jako křesťansko-socialistická strana. V textu nadále používám název křesťansko-sociální, který je všeobecně užíván v českém prostředí.

10 Mezi zakladateli KSČ bylo i několik Maďarů. KSČ měla mezi maďarskou menšinou místy až 50% podporu.

Maďarské menšinové strany přes různé zaměření spojoval víceméně negativistický postoj vůči centru.
Volební zákony nutily všechny maďarské strany k účelovému slučování a vytváření koalic. Na celostátní úrovni zpočátku kandidovaly maďarské menšinové strany společně s německými
menšinovými stranami.11 Později byla samozřejmostí volební sdružení maďarských stran s německými stranami působícími na Slovensku, jako byla například Spišská německá strana. Ve volbách do československého Národního shromáždění kandidovaly maďarské strany, vyjma sociální demokracie, společně jako Krajinská křesťansko-sociální a maďarská národní strana.12
Jejich podpora se na celostátní úrovni pohybovala v rozmezí 3,49 % až 4,49 %. Toto volební
sdružení tak v průměru obsazovalo 9 křesel v Poslanecké sněmovně a až 6 křesel v Senátu. (ČSÚ:
Volby do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění ČSR 1920–1935)
Silnější postavení měly maďarské strany v rámci samotného Slovenska. Historicky prvnívolby do zemského zastupitelstva v roce 1928 potvrdily jejich stabilní pozici v regionálnímsystému. Proti parlamentním volbám z roku 1925 dokonce zaznamenaly vyšší voličskou podporu v 61 ze 79 slovenských okresů. Maďarští křesťanští sociálové dokonce získávali i slovenské voliče. Strana se totiž vydávala za slovenskou, čímž zmátla některé nevyzrálé voliče. Strana také dokázala vytěžit maximum ze svého klerikálního programu, když v její prospěch masivně agitovali promaďarští kněží. Na jižním a východním Slovensku se navíc začala projevovat tendence přesunu voličských preferencí v neprospěch československých stran. Ve 13 slovenských okresech měly maďarské strany absolutní převahu. V některých místech se projevil rozpor mezi výsledky sčítání lidu z roku 1921 a faktickým volebním chováním obyvatelstva. Například ve východoslovenských Medzilaborcích se k maďarské národnosti přihlásilo jen necelé 1 %
obyvatel, maďarské strany tam však úhrnem získaly 9 % hlasů, což je nepochybně ještě
pozůstatek rozsáhlé maďarizace obyvatelstva (Státní úřad statistický 1929).
Volební sdružení Zemské křesťansko-sociální strany a Maďarské národní strany se stalo třetím nejsilnějším politickým blokem na Slovensku (viz tabulka č. 1). Ve slovenském zemském sněmu obsadilo téměř pětinu křesel. Mimo byli pouze menšinoví sociální demokraté. Podpora maďarských stran a jejich volební zisky z předválečného období jsou vyšší než podpora Strany maďarské koalice v současném slovenském stranickém systému.
11 V roce 1920 společně kandidovaly například maďarská a německá křesťansko-sociální strana nebo maďarská
a německá sociální demokracie.
12 Výjimkou byly volby v roce 1925, kdy Maďarská národní strana kandidovala s Německým svazem zemědělců

Tabulka č. 1. Volby do slovenského zemského zastupitelstva v roce 1928.
Volební sdružení Volební výsledek Mandáty % mandátů
KSČ 14,42 % 5 13,89 %
ČSL
a Slovenská národní strana
3,31 %
2,40 %
1
1
2,78 %
2,78 %
Čsl. sociální demokracie
a ČSNS
7,33 %
2,73 %
3
1
8,33 %
2,78 %
Zemská maďarská strana malorolníků, živnostníků
a dělníků
a Židovská strana
1,03 %
3,42 %
0
1
-
2,78 %
Maďarská národní strana
a Zemská křesťansko sociální strana
7,89 %
9,17 %
3
3
8,33 %
8,33 %
Slovenská l’udová strana Hlinkova 24,63 % 9 25,00 %
Republikánská strana,
Živnostenská strana
a Čsl. národní demokracie
20,51 %
1,17 %
1,99 %
8
0
1
22,22 %
-
2,78 %
Zdroj: Státní úřad statistický 1929.
V závěru období První republiky se obě nejsilnější maďarské menšinové strany integrovaly
v jedinou. Bez toho už ve všech typech voleb kandidovaly od roku 1929 společně. V roce 1936 se
spojily a vytvořily Sjednocenou zemskou křesťansko-sociální stranu a Maďarskou národní stranu.
V období slovenské autonomie na konci roku 1938 byl na Slovensku výrazně zredukován
stranický systém. Většina politických stran byla zakázána, nebo se musely sloučit s Hlinkovou
slovenskou l’udovou stranou v jedinou existující Slovenskou stranu národní jednoty.13 Tento
systém byl prohlouben ještě po vyhlášení slovenské samostatnosti 14. března 1939, kdy
v jednotné straně převážil fašizující proud.
Ve slovenském stranickém systému mohly omezeně fungovat jen dvě menšinové strany –
Německá strana na Slovensku (Deutsche Partei in der Slowakei) a Maďarská strana na Slovensku
(Szlovenszkói Magyar Párt). Nebyl to však výraz osvícené národnostní politiky Slovenského státu,
nýbrž pouze výsledek tlaku Německa a jeho spojence Maďarska. Obě menšinové strany byly
nástupkyněmi dosavadních stran. Většinou působily jako expozitury obou států na Slovensku.
Zejména vztah k Maďarsku byl na Slovensku zdrojem neustálého napětí. Většina členů
maďarských stran se po Vídeňské arbitráži ocitla na zabraných územích a na Slovensku zůstala
jen malá část Maďarů.
Maďarská strana měla zastoupení i ve slovenském sněmu, který byl zvolen ještě jako
autonomní sněm 18. prosince 1938. Volby však popíraly jakýkoliv princip poměrného
zastoupení. Umožněna byla existence jediné kandidátní listiny, což už na konci roku 1938 dávalo
možnost zařadit slovenský politický systém mezi nastupující totalitní systémy (Aron 1993: 137).
13 Na Slovensku byla bezprostředně po Mnichovu zakázána činnost KSČ, všech odnoží sociální demokracie
a všechny židovské strany.

Do slovenského sněmu bylo zvoleno 63 poslanců. Podle volební matematiky byl jeden
poslanecký mandát za každých 20 000 odevzdaných hlasů. Zatímco 60 křesel bylo vyhrazeno pro
slovenské poslance, zbývající 3 křesla získala německá a maďarská národnostní menšina
v poměru 2:1.14 Maďarská strana na Slovensku však na rozdíl od Německé strany neměla svého
zástupce ve slovenské vládě. Podobně i v Maďarsku působila Strana slovenské národní jednoty.
Po druhé světové válce bylo postavení maďarské menšiny na Slovensku složité.
Československá vláda neúspěšně požadovala její odsun do Maďarska. Současně na jižním
Slovensku probíhala reslovakizace, kdy se ke slovenské národnosti vynuceně přihlásilo mnoho
etnických Maďarů. Podle sčítání lidu z roku 1950 tak klesl počet Maďarů na Slovensku proti roku
1930 o 350 000 (Hunčík 1999: 209). Částečně ale můžeme tento pokles přičíst i válečnými
událostem.
Obnovení maďarských stran na Slovensku po roce 1989
Menšinová maďarská protikomunistická opozice se vyvíjela rychleji než některé slovenské
opoziční proudy. Bylo to dáno i tím, že demokratizační proces v sousedním Maďarsku byl
rychlejší než v Československu. Vlastní politické hnutí vzniklo už 18. listopadu 1989, kdy byla
založena Maďarská nezávislá iniciativa (MNI). Ta od počátku spolupracovala se slovenskou
obdobou Občanského fóra – Veřejností proti násilí (VPN). Představitelé MNI dokonce zasedali
ve vedení VPN. Obě hnutí vytvořila parlamentní koalici ve Federálním shromáždění a Slovenské
národní radě a posléze volební koalici v prvních svobodných volbách.
Podobně jako OF a VPN se i MNI začala velmi rychle štěpit. Hlavní štěpící linií byl vztah
centra k maďarské národnostní menšině nebo menšinám vůbec. Radikalizaci některých
maďarských proudů urychlovala i postupující nacionalizace části slovenské politiky a její rostoucí
protimaďarské zaměření (Hunčík 1999: 212). Štěpení Maďarské nezávislé iniciativy začalo už na
jaře 1990. Jako první se vydělil proud okolo Miklóse Duraye, který založil vlastní politické hnutí
Együttéles – Soužití. Duray svůj politickým program úspěšně založil pouze na tématu politické
rovnoprávnosti národnostních menšin. Soužití mělo prakticky celostátní charakter, neboť
spolupracovalo i s dalšími národnostními menšinami. Maďarský proud však byl, vzhledem
k velikosti jiných národnostních menšin v Československu, zcela dominantní.15
14 Přesně 50 míst obsadila HSĽS, 4 mandáty bývalí agrárníci a zbývajících 6 dostali po jednom mandátu zástupci
dalších stran integrovaných ve Slovenské straně národní jednoty.
15 Významnější proudem bylo jen politické hnutí polské národnostní menšiny Wspólnota, v klubu Együttéles ve
Slovenské národní radě zasedal také zástupce ukrajinské menšiny.

Další skupinou, která opustila MNI, byl katolický proud, ze kterého vzešlo Maďarské
křesťanskodemokratické hnutí (MKDH). V prostředí maďarské národnostní menšiny na
Slovensku tak vykrystalizovalo základní stranické spektrum v mnohém kopírující stranický
mikrosystém v meziválečném období – liberální MNI, konzervativní katolické MKDH
a nacionalistický Együttéles. Podobně jako během období První republiky absentoval v maďarském
menšinovém prostředí silný levicový maďarský subjekt. V polovině 90. let sice vznikla Strana
maďarských socialistů (dříve Maďarské lidové hnutí za smíření a prosperitu), její podpora však
byla mizivá, podobně jako tomu bylo u jiných víceméně marginálních stran, například Maďarské
lidové strany. Hlasy maďarských voličů však dostávali slovenští postkomunisté ze Strany
demokratické levice a v menší míře i KSS. Ve vedení SDL a v jejím poslaneckém klubu se
objevilo hned několik politiků maďarské národnosti. I zde můžeme najít stejnou paralelu
s obdobím První republiky a poměrně silnou podporou KSČ u maďarských voličů. Ve druhé
polovině 90. let však nastal odklon od SDL, který vyvolala politika strany vůči politické
reprezentaci maďarské menšiny. SDL například odmítala účast Strany maďarské koalice ve vládě.
Situace z meziválečného období se opakovala i ve volebním chování menšinových stran,
které byly opět nuceny uzavírat volební koalici. Maďarská nezávislá iniciativa zůstala v roce 1990
v alianci s VPN. MKDH se spojilo s Együttéles v Maďarskou koalici. Vítězem prvních svobodných
voleb se na Slovensku stala koalice VPN-MNI, která ve 150 členné Slovenské národní radě
získala 48 mandátů. Většina poslanců sice zastupovala slovenskou VPN, díky spojení s ní se ale
MNI stala členem vládní koalice. Maďarská koalice dvou odštěpených menšinových stran pak
v národní radě získala 14 křesel.16 Úspěšné byly maďarské strany i ve volbách do Federálního
shromáždění.
Maďarská nezávislá iniciativa doplatila na účast ve vládní koalici a podobně jako VPN
nepřežila další parlamentní volby. Popularita stran s liberálním politickým programem úměrně
klesala s rostoucí popularitou nacionalistických stran a HZDS (Hunčík 1999: 213). Za této situace
se dominantní maďarskou politickou silou na Slovensku stala Maďarská koalice složená
z Együttéles a Maďarského křesťanskodemokratického hnutí (viz tabulka č. 2).17 MNI nepomohla
ani změna názvu na Maďarskou občanskou stranu na začátku roku 1992. Do Národní rady
a Federálního shromáždění se dostala pouze Maďarská koalice, která získala podporu většiny
16 Koalice VPN-MNI získala 29,35 % a Maďarská koalice 8,66 % hlasů (ŠÚ SR: Výsledky volieb rok 1990: Podiel hlasov
pre politické strany vo vol’bách do SNR v roku 1990).
17 V koalici byla zastoupena i Maďarská lidová strana, která vznikla v roce 1991. Její podíl byl však zanedbatelný.

voličů maďarské národnosti.18 Dohromady získaly maďarské strany 299 574 hlasů, což je 9,71 %
hlasů (ŠÚ SR: Výsledky volieb rok 1992: Počet platných hlasov). Nahlédneme-li pro srovnání do
výsledků sčítání lidu na Slovensku v roce 1991, zjistíme, že na Slovensku žilo 567 296 Maďarů, tj.
10,6 % obyvatel Slovenska (ŠÚ SR: Bývajúce obyvatel’stvo podl’a národnosti – 2001, 1991). Poměr hlasů
odevzdaných pro maďarské strany je tak v přímé úměře k poměru Maďarů žijících na Slovensku.
V okresech Dunajská Streda a Komárno získala Maďarská koalice dokonce přes 50 % hlasů.
Součet hlasů pro maďarské strany pak v Dunajské Strede dokonce činil 83,23 %. (ŠÚ SR:
Výsledky volieb rok 1992: Počet platných hlasov) Opět zde platí přímá úměra hlasů pro maďarské
strany k počtu obyvatel maďarské národnosti. V Dunajské Strede žije 87,2 % obyvatel maďarské
národnosti, v Komárnu 72,3 % (ŠÚ SR: Sčítanie obyvatel’ov, domov a bytov: Preddefinované tabul’ky).
Tabulka č. 2. Volby do Slovenské národní rady v roce 1992.
Politická strana nebo koalice Volební výsledek Počet mandátů Mandáty v %
Hnutí za demokratické Slovensko 37,26 % 74 49,33 %
Strana demokratické levice 14,70 % 29 19,66 %
Křesťanskodemokratické hnutí 8,89 % 18 12,00 %
Slovenská národní strana 7,93 % 15 10,00 %
Maďarská koalice 7,42 % 14 9,33 %
Maďarská občanská strana 2,29 % - -
Zdroj: ŠÚ SR: Výsledky volieb rok 1992.
Volební výsledky z počátku 90. let ukazují, že maďarské strany oslovují pouze voliče maďarské
národnosti. Tento fakt spojený ještě s nutností překonat 5% volební klauzuli nutil všechny strany
k mnohem větší integraci. Maďarská občanská strana se do slovenského parlamentu nedostala
vůbec a Maďarská koalice jen o několik desetin procenta překonala volební práh pro koalici.
V roce 1992 tak maďarské strany naposledy kandidovaly odděleně. O dva roky později
byla v mimořádných parlamentních volbách členem Maďarské koalice už také Maďarská
občanská strana. Koalice získala 10,18 % hlasů a 17 mandátů, což znamená výsledek lepší
o 3 křesla (ŠÚ SR: Volby do NR SR 1994: Súhrnné výsledky hlasovania). Maďarská koalice se dokonce
stala třetím nejsilnějším politickým subjektem na Slovensku.
Přesto se nedá hovořit o názorové jednotě celé Maďarské koalice. Nejradikálnější bylo
stále křídlo Miklóse Duraye z Együttéles, který se v očích slovenských národovců stal zosobněním
údajného maďarského separatismu. Duray se aktivně zúčastňoval i politického života
v Maďarsku, kde se ve volební kampani výrazně angažoval na straně vládnoucího Maďarského
18 Díky přepočtu hlasů se do Sněmovny lidu dostal za Együttéles i představitel polské národnostní menšiny Stanislav
Gawlik žijící na Těšínsku.

demokratického fóra. Zbývající dvě strany se od Durayových aktivit distancovaly. Na druhé
straně napětí vyvolávala i Mečiarova vláda, která ve vztahu k maďarské národnostní menšině
zaujala konfrontační postoj.
Integrace maďarských stran do Strany maďarské koalice
K prohloubení integrace maďarských stran přispěla účelová změna slovenského
volebního zákona v roce 1998. Jeho podstata spočívala ve zrušení dosavadních čtyř volebních
krajů a vytvoření jednoho celostátního slovenského volebního obvodu. Výrazně tím byla
potlačena možnost udělování preferenčních hlasů, což na druhou stranu posílilo pozici
stranických sekretariátů (Kryštofík 2001).
Výrazně likvidační dopad však volební zákon mohl mít pro jakékoliv koalice. Jeho
ustanovení týkající se volebních koalic totiž popíralo smysl jejich utváření, když po každé straně
sdružené v koalici požadovalo překročení pětiprocentního volebního prahu.19 Tato účelová
změna volebního systému měla zásadní dopad na slovenský stranický systém. Oproti volbám
v roce 1994 se sice snížil počet politických seskupení ve slovenském parlamentu jen o jedno,
zejména v protimečiarovském táboře ale byla zahájena integrace politických stran, která
pokračovala i v dalších letech.
Maďarské strany volební zákon ohrožoval nejvíce. Nedalo se předpokládat, že všechny
části Maďarské koalice – Együttéles, MKDH a MOS získají přes 5 % hlasů. Všechny tři strany
proto 22. května vytvořily novou Stranu maďarské koalice (SMK).20 Maďarské strany k tomuto
kroku sice donutil volební zákon, nicméně o nutnosti větší integrace se diskutovalo už od
počátku 90. let. Někteří představitelé maďarské reprezentace tak dokonce chápali nový volební
zákon jakou historickou šanci na vytvoření „maďarské jednoty“ (Sándor 1999: 52). SMK sama
sebe definovala jako pravicovou stranu reprezentující zájmy maďarské menšiny ve Slovenské
republice. Ačkoliv po vzniku nového politického subjektu dosavadní maďarské strany oficiálně
zanikly, uvnitř strany existovalo několik názorových proudů a platforem vycházejících
z původních stran. Především křesťansko-konzervativně-lidová platforma a občansko-liberální
platforma (Mesežnikov 1998). I po vzniku SMK bylo viditelné radikálnější křídlo Miklóse Duraye,
který byl dva roky dokonce čestným předsedou SMK. Úřadujícím předsedou byl ale zvolen
umírněný dosavadní šéf MKDH Béla Bugár.
19 Volební zákon byl kromě Maďarské koalice zaměřen především proti Slovenské demokratické koalici složené
z pěti opozičních stran – Křesťansko-demokratického hnutí, Demokratické unie, Demokratické strany, Sociálně
demokratické strany Slovenska a Strany zelených Slovenska.
20 Datum registrace strany, ustavující sjezd se uskutečnil až 21. června 1998 v Dunajské Strede.

Prosazování zájmů maďarské menšiny bylo jediným programovým cílem SMK. Prioritou
pak bylo schválení jazykového zákona, který by zaručoval i používání menšinových jazyků.
Řešení problémů maďarské menšiny přitom strana spatřovala v celkové decentralizaci
a demokratizaci státu.
Volební rok 1998 byl pro Stranu maďarské koalice zlomový. Strana zaznamenala sice
menší volební výsledek než v předchozích letech: se ziskem 9,12 % hlasů obsadila 15 mandátů,
tedy o dva méně, získala přitom ale 14 000 nových voličů oproti volbám před čtyřmi lety (ŠÚ SR:
Prehl’ad výsledkov volieb do NR SR 1998 v tabulárnej forme). Procentuelně menší zastoupení je dáno
faktem, že k volbám tentokrát přišlo více slovenských voličů. SMK se však stala členem
slovenské vládní koalice. Předseda SMK Béla Bugár tento krok dokonce označil za nastoupení
cesty historického smíření mezi Slováky a Maďary žijícími na Slovensku (Mesežnikov, Ivantyšyn
1999: 91). Nová slovenská vláda sice byla účelovým slepencem protimečiarovské opozice, kde se
kromě Maďarů a slovenských pravicových stran objevili i slovenští postkomunisté, SMK však se
svými třemi ministry patřila k jejím největším oporám. Maďarské strany byly přitom součástí
vládní koalice už na počátku 90. let a parlamentní podporu poskytovaly i vládám Jána
Čarnogurského a Jozefa Moravčíka.
Konfliktní vztahy měla SMK pouze s postkomunisty. S dalšími koaličními stranami se
střetávala pouze v programových otázkách menšinové politiky. V březnu 1999 například
maďarští poslanci zablokovali jednání Národní rady kvůli nedodržení slibu o výši státních dotací
pro menšinovou kulturu. Stejně konfliktní bylo i projednávání jazykového zákona, pro který
SMK nakonec vůbec nehlasovala.
Strana maďarské koalice také v rámci územněsprávní reformy neúspěšně navrhovala
vytvoření jihoslovenského vyššího samosprávného celku – Komárňanské župy. Maďaři dokonce
splněním svých požadavků začali podmiňovat svoji další účast ve vládě. Existence župy
s většinovým obyvatelstvem maďarské národnosti však byla nepřijatelná pro všechny slovenské
politické strany, které se nakonec dohodly na existenci 8 samosprávných krajů.21 Jak už jsem
uvedl výše, nejvíce obyvatel maďarské národnosti žije v Nitranském kraji (27,6 %) a v kraji
Trnavském (23,7 %). Na druhé straně zanedbatelný počet Maďarů žije v kraji Trenčínském
a Žilinském. (ŠÚ SR: Bývajúce obyvatel’stvo podl’a národnosti – 2001, 1991) V prvních krajských
volbách v roce 2001 se i přesto SMK nebývale dařilo, když téměř ovládla Nitranský kraj.
Maďarská strana tam získala 60 % všech křesel, přičemž ve třech okresech (Komárno, Šaľa
21 Bratislavský, Trnavský, Žilinský, Trenčínský, Banskobystrický, Nitranský, Prešovský a Košický kraj.

a Nové Zámky) získala dokonce všechny mandáty (ŠÚ SR: Vol’by do orgánov samosprávnych krajov
2001: Zloženie zastupitel’stva v Nitrianskom samosprávnom kraji).
SMK zůstala ve vládní koalici i po volbách v roce 2002, kdy zaznamenala svůj historicky
nejlepší výsledek – 11,16 % hlasů a 20 poslaneckých křesel (ŠÚ SR: Vol’by do NR SR 2002).
Tentokrát byla sestavena pravostředová koalice, kde Strana maďarské koalice získala pět křesel
včetně ministerstva školství. V oblasti školství také SMK slavila svůj největší úspěch, když se jí
podařilo prosadit založení maďarské univerzity v Komárně. Už v lednu 2001 doporučila
slovenská vláda vytvoření samostatné Fakulty středoevropských studií Univerzity Konstantina
Filozofa v Nitře, na níž by se připravovali budoucí učitelé pro maďarské školy.22 Požadavek SMK
na vytvoření celé univerzity byl vyslyšen 17. ledna 2004, kdy byla v Komárně slavnostně otevřena
Univerzita Jánosa Selyeho. Výuka probíhá ve slovenském a maďarském jazyce a na financování
školy se kromě slovenské vlády podílí maďarská vláda a Evropská unie (Univerzita J. Selyeho). Škola
však měla od počátku problémy s akreditací kvůli odbornému obsazení některých oborů. Dnes
má tři fakulty: ekonomickou, pedagogickou a teologickou.
Strana maďarské koalice potvrdila v několika typech voleb, že má pevné místo ve
slovenském stranickém systému. Jak vyplývá z grafu č. 1, od integrace v roce 1998 vykazuje
stabilní volební výsledky pohybující se nad 10 %. Její další růst je ale zřejmě nemožný, neboť se
zaměřuje pouze na maďarskou národnostní menšinu. Na druhou stranu tento elektorát se jí daří
velmi dobře oslovovat. Pozici SMK by tak v budoucnu mohlo ohrozit jen vnitrostranické štěpení.
SMK se svým pevným elektorátem také vydělává na postupně klesající volební účasti na
Slovensku. Zatímco v roce 1998 přišlo ke slovenským parlamentním volbám 84,24 % voličů
a výsledek strany činil 9,12 %, v roce 2006 volilo SMK při rekordně nízké volební účasti 54,67 %
rekordních 11,68 % voličů (ŠÚ SR: Parlamentné vol’by). Strana maďarské koalice přitom v roce
2006 ztratila oproti roku 2002 více než 50 000 voličů. Například v Galantě, kde získala 45,59 %
hlasů, ztratila necelé 3 000 voličů. (ŠÚ SR: Vol’by NR SR 2006: Počet a podiel platných hlasov
odovzdaných pre politické strany) Jiné slovenské strany, s výjimkou Smeru, však ztrácejí voliče ještě ve
větší míře. Na rozdíl od SMK se však nemohou spolehnout na většinovou podporu tak silné
menšiny. Stále však platí, že SMK je bez jakýchkoliv šancí na úspěch hned ve třech slovenských
krajích.
22 Fakulta vznikla 11. listopadu 2003, od začátku však měla obsazené všechny ročníky, neboť na fakultu přešla
většina studentů maďarských oborů, které se na univerzitě doposud vyučovaly. Učitelé pro maďarské menšinové
školy se připravovali i na Univerzitě Komenského v Bratislavě.

Graf č. 1. Vývoj podpory maďarských stran ve volbách do Národní rady SR.23
0%
2%
4%
6%
8%
10%
12%
14%
hlasy v %
hlasy v % 8,66% 9,71% 10,18% 9,12% 11,16% 11,68%
1990 1992 1994 1998 2002 2006
Zdroj: ŠÚ SR: Parlamentné vol’by.
Možný rozpad a štěpení SMK
Dva roky po rekordním volebním úspěchu SMK paradoxně řeší největší vnitrostranický
konflikt a čelí možnému štěpení. Vnitrostranické šarvátky odstartovala výměna předsedů strany,
kdy na loňském dubnovém sjezdu po devíti letech nahradila Bélu Bugára dvojka SMK Pál Csáky.
Mužem v pozadí této výměny je podle řady slovenských médií bývalý šéf Együttéles
a místopředseda SMK pro strategii Miklós Duray. Nahrazení Bugára bylo pro mnohé nečekané.
Vždyť ještě měsíc před sjezdem neměl protikandidáta, i když se o možné Csákyho kandidatuře
spekulovalo (Pravda 2007). Csáky nakonec porazil Bugára rozdílem 14 hlasů. Při analýze důvodů
nespokojenosti v SMK je důležité sledovat vývoj i v dalších stranách bývalé slovenské koalice.
Všechny se vyrovnávají s volebním neúspěchem a ani předseda KDH Hrušovský a šéf SDKU,
bývalý premiér Dzurinda nemají pevnou pozici. Bugár tak jako první doplatil na neúspěch bývalé
vládní koalice a další lídři jej budou zřejmě jen následovat. Bugárova SMK přitom byla
nejstabilnějším prvkem bývalé vládní sestavy. Jeho popularita na Slovensku i mezi samotnými
Slováky mu ale pravděpodobně ubírala body ve vlastní straně. Vždyť i sám Csáky ve svém
předvolebním projevu argumentoval tím, že je paradoxní, aby byl předseda maďarské strany více
oblíbený u Slováků než u Maďarů (Duhan 2007).
Výměna šéfa SMK se také pravděpodobně stala reakcí na novou situaci na Slovensku, kdy
Ficův Smer vládne se Slotovými nacionalisty a část SMK očekává, že podobně jako v éře
23 V grafu jsou pro rok 1992 sečteny hlasy Maďarské koalice a MOS, které kandidovaly odděleně.

Vladimíra Mečiara bude „maďarská karta“ dominovat slovenské politice. Durayovo křídlo v SMK
tak využilo této situace a nespokojenosti některých straníků se situací v SMK, kdy byl Bugár
dokonce obviněn z klientelismu, a v tichosti připravilo jeho výměnu.
Stranu tato volba však natolik rozštěpila, že část členů SMK nevylučuje ani založení
strany nové. Slovenská výzkumná agentura Focus v prosinci 2007 provedla mezi příslušníky
maďarské menšiny sociologický průzkum, kde byla jednou z otázek i hypotetická podpora nové
maďarské menšinové straně. Podle tohoto průzkumu by 50,9 % oslovených slovenských Maďarů
volilo novou maďarskou stranu v čele s Bélou Bugárem a jen 18 % by dalo přednost Csákyho
SMK (Agentúra Focus 2007a). Dlužno však dodat, že Bugár v reakci na průzkum založení nové
strany popřel (SME 2007d). SMK se zatím utápí ve vnitrostranických šarvátkách a vzájemném
osočování. Proti Csákymu se postavila část jeho poslanců, která by uvítala Bugárův návrat. Jeho
čas ve vysoké politice se ale pomalu krátí. Ještě před sjezdem SMK totiž prohlásil, že nejpozději
v roce 2010 v politice skončí (Daniš 2008).
Z výzkumu agentury Focus vyplývá i několik zajímavých skutečností, které charakterizují
volební chování maďarské menšiny. Většina slovenských Maďarů sama sebe zařazuje do
politického středu (71,4 %), zřetelně k levici se hlásí pouze 4,5 % dotázaných, ačkoliv slovenští
Maďaři v minulosti podporovali levici a v menšinovém prostředí existuje vysoká podpora větší
ingerenci státu v řadě oblastí. Většina oslovených preferuje Stranu maďarské koalice (62,5 %). Ze
slovenských stran má silnější podporu jen sociálně-demokratický Smer (6,7 %) a Dzurindova
SDKU (4,7 %). (Agentúra Focus 2007a)
SMK v současnosti názorově rozděluje i postup v řešení otázek spojených s postavením
maďarské národnostní menšiny na Slovensku. Bezprostředně po volbě nového vedení strany
oprášil Miklós Duray svůj požadavek autonomie slovenských Maďarů. Jakákoliv zmínka
o autonomii přitom vyvolává emoce na celé slovenské politické scéně. Razantnější vyjádření lze
častěji slyšet i z liberálního křídla strany. Další z místopředsedů SMK József Berényi tak v tisku
přirovnal možnou autonomii slovenských Maďarů k postavení Katalánska ve Španělsku nebo
Alandských ostrovů ve Finsku. Potřebu větších práv pro maďarskou menšinu přitom Berényi
zdůvodnil obavami, že vlivem asimilace a emigrace může výrazně klesnout počet slovenských
Maďarů. (SME 2007b)
Faktem ovšem zůstává, že se SMK zatím vždy distancovala od otevřeně radikálních
požadavků. Jako příklad lze uvést existenci občanského sdružení Jižní rada za sebeurčení, jejíž
předseda János Bósza hodlá dokonce sbírat podpisy za referendum o autonomii v jižních částech
Slovenska (SME 2007b). V dalších požadavcích je však strana rozdělená a nemá jednotný názor.
Část SMK stačí kulturní autonomie, část začíná hovořit například o autonomii církevní.

Naposledy to byl předseda SMK Csáky, který pro maďarské katolíky požadoval vlastního
maďarského biskupa (SME 2007a). Daleko častěji jsou slyšet i další menšinové nevládní
organizace. Společné zájmy jižního Slovenska a jeho obyvatel má například hájit Sdružení měst
a obcí jižního Slovenska, které se pokouší vytvořit poslanec SMK Zsolt Simon (24 hodín 2008).
Jakoukoliv další možnou radikalizaci však může brzdit vývoj a kvalita slovenskomaďarských
vztahů. Čas od času sice na maďarské politické scéně zazní protislovenský výpad
týkající se především otázky legitimity Benešových dekretů, představitelé obou zemí ale potvrzují
dobré vzájemné vztahy. Maďarští socialisté Ference Gyurcsánye neudržují se zahraničními
Maďary takové vztahy jako konkurenční Fidesz24. Na druhou stranu se dá očekávat, že Fidesz po
příštích maďarských parlamentních volbách socialisty nahradí, což bude mít vliv na maďarskoslovenské
vztahy. SMK by ráda sehrála významnější roli ve vzájemných vztazích obou zemí.
V září 2007 vypracovala návrh deklarace mezi Národní radou Slovenské republiky a Národním
shromážděním Maďarské republiky, která měla být podepsána v den 60. výročí deportací Maďarů
a byla by výrazem vzájemné omluvy za minulost.25 Slovenské politické strany však text deklarace
odmítly. Do podobného sporu se SMK dostala s dalšími slovenskými stranami například
i v otázce uznání Kosova. Strana je na rozdíl od jiných zastáncem jeho uznání.
Vnitrostranický vývoj v SMK se odrazil v pádu stranických a volebních preferencí. Podle
Ústavu pro výzkum veřejného mínění by stranu v říjnu 2007 dokonce volilo jen 7,2 % lidí (SME
2007c). Agentura Focus o měsíc později vykázala SMK podporu 9,5 % (Agentúra FOCUS
2007b). Riziko volebního neúspěchu proto může být také jedním z faktorů, který bude brzdit
možný rozpad a štěpení Strany maďarské koalice. SMK však chybí výrazní politici. I oponenti
současného vedení nemají za charismatického Bugára náhradu. Bývalý předseda strany vyrostl
v politika evropského rozměru, který by se mohl stát i slovenským premiérem. Nezbývá než
souhlasit s názorem Martina Šimečky, že Bugár má v slovenském politickém prostředí jeden
výrazný handicap – je Maďar (Šimečka 2007).
Závěr
Ačkoliv byly v minulosti vztahy mezi majoritním slovenským národem a maďarskou
menšinou vypjaté, je nepravděpodobné, že by v budoucnu mohly tyto vztahy vyústit v etnický
konflikt (Dufek 2002). Slovensko-maďarské vztahy se nepodobají Balkánu. Střetávání
slovenského a maďarského nacionalismu má své zdroje v dlouho neřešených historických
24 Svaz mladých demokratů – hlavní maďarská opoziční síla – byl ve vládě v letech 1998–2002, jejím předsedou je
bývalý premiér Viktor Orbán.
25 K textu deklarace viz Strana maďarskej koalície 2007.

sporech. K výbuchu nacionalismu pak také došlo pod vlivem pádu komunistických režimů, který
řadu problémů na několik desítek let zakonzervoval. To se týká nejen velkomaďarského
nacionalismu, ale především nacionalismu slovenského.
Velikost maďarské menšiny na Slovensku je vzhledem k velikosti národnostních menšin
v sousedních zemích značná. Na rozdíl od sousedních zemí má tak maďarská menšina daleko
větší možnosti politické seberealizace. Vždyť například německá menšina v Polsku musí mít ze
zákona garantované dva poslance Sejmu. Polská menšina v České republice nemá svého zástupce
v parlamentu, ani na krajské úrovni. Maďaři díky svému 10% podílu na slovenské populaci
pravidelně obsazují minimálně desetinu mandátů ve slovenském parlamentu.
Na podobu maďarského stranického subsystému má vliv volební zákonodárství. To nutí,
podobně jako v meziválečném období, menšinové strany ke koaliční spolupráci a integraci.
Aliance nebo dokonce slučování podobně zaměřených menšinových a majoritních stran
nepřipadá v úvahu. V období První republiky byly takto schopny spolupracovat jen německé
a maďarské strany. Podobně v závěru federativního státu vytvořily koalici Soužití všechny
národnostní menšiny v Československu, viditelní v ní ale byli pouze Maďaři a částečně Poláci.26
Volební koalice slovenských a maďarských stran byla realizována pouze jednou, a to
v případě Veřejnosti proti násilí v roce 1990. Maďarská občanská strana však v dalších volbách
doplatila na rozpad VPN a do parlamentu zvolena nebyla. Volební rok 1992 byl také posledním,
kdy maďarské strany kandidovaly odděleně. Od tohoto roku jim také, s výjimkou roku 1998,
viditelně rostou volební výsledky. Strana maďarské koalice vydělává na postupně se snižující
volební účasti. S pevným voličským jádrem jí odliv voličů neohrožuje v takové míře jako jiné
slovenské strany.
SMK má tak pevné místo na slovenské politické scéně, které může ohrozit jen vlastní
štěpení a rozpad strany. Ačkoliv se tato menšinová strana skládá minimálně ze tří bývalých stran,
nikdy nebyla patrná snaha obnovit činnost bývalých stran a SMK vystupuje jako jeden celek. Na
prezentaci SMK v médiích je sice znát existence několika názorových proudů uvnitř strany, ani ty
však doposud neohrožovaly její jednotu. Představitelé SMK jsou si dobře vědomi faktu, že při
štěpení volebních hlasů pro maďarské strany by jednotlivé frakce mohly mít vážný problém
s překonáním volebního prahu. Činnost frakcí naopak může být jednotné menšinové straně za
jistých podmínek i prospěšná, neboť nahrazuje opozici a do jisté míry může zachytávat hlasy
maďarských voličů, pro které by jinak část strany byla z programových nebo osobních důvodů
26 Jak už bylo uvedeno výše, maďarské Együttéles umožnilo představitelům polské menšiny kandidovat do Sněmovny
lidu FS na Slovensku.

nevolitelná.SMK tedy pravděpodobně i v budoucnu zůstane jediným relevantním představitelem
maďarské národnostní menšiny na Slovensku.
Literatura
Aron, Raymond (1993): Demokracie a totalitarismus, Brno, Atlantis.
Barša, Pavel – Strmiska, Maxmilián (1999): Národní stát a etnický konflikt, Brno, CDK.
Dufek, Pavel (2002): Maďarská menšina na Slovensku. Pokus o aplikaci vybraných teorií nacionalismu, Středoevropské
politické studie, roč. IV, č. 2-3, on-line text . [cit. 20. 1. 2008]
Hunčík, Peter (1999): Maďarská menšina ve Slovenské republice, in: Ivan Gabal a kol. (1999): Etnické menšiny ve střední
Evropě, konflikt nebo integrace, Praha, G plus G.
Irmanová, Eva (2002): Postavení maďarské menšiny na Slovensku po roce 1945 – mezinárodní souvislosti, in: Československá
historická ročenka 2002, Brno, Masarykova univerzita.
Klimek, Antonín (2000): Velké dějiny zemí Koruny české, svazek XIII, 1918–1929, Praha – Litomyšl, Paseka.
Kopeček, Lubomír (2003): Coexistentia – Soužití a politická reprezentace polské menšiny na Těšínsku, Středoevropské
politické studie, roč. V, č. 2-3, on-line text . [cit. 20. 1. 2008]
Kryštofík, Matúš (2001): Volebný systém do Národnej rady Slovenskej republiky, Středoevropské politické studie, roč. III,
č. 4, on-line text . [cit. 20. 1. 2008]
Kusý, Miroslav (1998): Čo s našimi Maďarmi? Štúdie a reflexie, Bratislava, Kalligram.
Lipták, Lubomír (1992): Politické strany na Slovensku 1860–1989, Bratislava, Archa.
Lipták, Lubomír (1999): Storočie dlhšie ako sto rokov: o dějinách a historiografii, Bratislava, Kalligram.
Mesežnikov, Grigorij – Ivantyšyn Michal (1999): Slovensko 1998–1999. Súhrnná správa o stave spoločnosti, Bratislava,
IVO.
Mesežnikov, Grigorij (1998): Volby 1998. Analýza volebných programov politických stran a hnutí, Bratislava.
Nižňanský, Eduard (1998): Voĺby do Snemu Slovenskej krajiny v roku 1938, Studia historica Nitriensia, VII/1998,
Nitra.
Sándor, Eleonóra (1999): Politické strany maďarskej národnostnej menšiny vo voľbách 1998, in: Martin Bútora –
Grigorij Mesežnikov – Zora Bútorová (1999): Kto? Prečo? Ako? Slovenské voľby ´98, Bratislava, IVO.
Státní úřad statistický (1929): Volby do zemských zastupitelstev roku 1928, Praha.
Svoboda, Jindřich (2000): Slovenská vládní koalice: její typová charakteristika, Středoevropské politické studie, roč. II, č. 2,
on-line text . [cit. 20. 1. 2008]
Urubek, Tomáš (1999): Význam a postavení národně orientovaných politických subjektů v současném slovenském
stranicko-politickém systému, in: Břetislav Dančák – Petr Fiala (1999): Nacionalistické politické strany v Evropě,
Brno, MPÚ.
Zudová-Lešková, Zdena (1993): Slovensko v druhej republice, in: Sborník Z druhé republiky II., Praha, Historický
ústav.

Internetové zdroje
24 hodín (2008): Simon chce nové združenie miest a obcí južného Slovenska, 24 hodín, 11. 3. 2008, on-line text
.
[cit. 31. 5. 2008]
24 hodín, on-line zdroj . [cit. 31. 5. 2008]
Agentúra Focus (2007a): Základné výsledky z prieskumu – Južné Slovensko, on-line text files/74_Prieskum_Juzne%20Slovensko.pdf>. [cit. 20. 1. 2008]
Agentúra Focus (2007b): Press Release, on-line text politickych%20stran_%20november2007.pdf>. [cit. 20. 1. 2008]
Agentúra Focus, on-line zdroj . [cit. 20. 1. 2008]
Aktuálně (2007): Slovenští Maďaři: Chceme odškodné za Benešovy dekrety, Aktuálně, 6. 8. 2007, on-line text
. [cit. 20. 1. 2008]
Aktuálně, on-line zdroj .[cit. 20. 1. 2008]
Bývajúce obyvatel’stvo podl’a národnosti – 2001, 1991, Štatistický úrad Slovenskej republiky, on-line zdroj
. [cit. 20. 1.
2008]
CS magazín, on-line zdroj . [cit. 20. 1. 2008]
Český rozhlas, on-line zdroj . [cit. 20. 1. 2008]
Daniš, Dag (2008): Bugárov Dar, Pravda, 13. 5. 2008, on-line text asp?c=A080513_074432_sk-komentare_p23>. [cit. 31. 5. 2008]
Duhan, Peter (2007): Komu prospěl palácový převrat ve slovenské Straně maďarské koalice?, Český rozhlas, 5. 4. 2007, on-line
text . [cit. 20. 1. 2008]
Hospodárske noviny, on-line zdroj . [cit. 20. 1. 2008]
Infobanka ČTK, on-line zdroj . [cit. 20. 1. 2008]
Kern, Miroslav (2007): Maďari zvažujú novú stranu, SME, 28. 8. 2007, on-line text Madari-zvazuju-novu-stranu.html>. [cit. 20. 1. 2008]
Kuchyňová, Zdeňka (2002): Výběr témat, kterým se věnují české deníky, Český rozhlas, 21. 2. 2002, on-line text
. [cit. 20. 1. 2008]
Nezamestnanosť 1998–2007, Štatistický úrad Slovenskej republiky, on-line zdroj showdoc.do?docid=1801>. [cit. 20. 1. 2008]
Nezamestnanosť, Štatistický úrad Slovenskej republiky, on-line zdroj docid=184>. [cit. 20. 1. 2008]
Obyvatelstvo podle národnosti a podle mateřského jazyka a pohlaví, Český statistický úřad, on-line zdroj
. [cit. 20. 1. 2008]
Parlamentné vol’by, Štatistický úrad Slovenskej republiky, on-line zdroj 4490>. [cit. 20. 1. 2008]
Pravda (2007): Bugár nemá v SMK protikandidáta, Pravda, 24. 2. 2007, on-line text v-smk-protikandidata-d3e-/sk_domace.asp?c=A070224_173557_sk_domace_p04>. [cit. 20. 1. 2008]
Pravda, on-line zdroj . [cit. 31. 5. 2008]

Prehl’ad výsledkov volieb do NR SR 1998 v tabulárnej forme, Štatistický úrad Slovenskej republiky, on-line zdroj
. [cit. 20. 1. 2008]
Sčítanie obyvatel’ov, domov a bytov: Preddefinované tabul’ky, Štatistický úrad Slovenskej republiky, on-line zdroj
. [cit. 20. 1. 2008]
Sčítanie obyvateľov, domov a bytov, Štatistický úrad Slovenskej republiky, on-line zdroj showdoc.do?docid=2205>. [cit. 20. 1. 2008]
Sekcia l’udských práv a menšín: Menšiny, Úrad vlády Slovenskej republiky, on-line zdroj
. [cit. 20. 1. 2008]
SME (2007a): Csáky chce, aby maďarskí katolíci mali svojho biskupa, SME 12. 1. 2008, on-line text c/3674864/Csaky-chce-aby-madarski-katolici-mali-svojho-biskupa.html>. [cit. 20. 1. 2008]
SME (2007b): SMK diskutuje, či bude chcieť autonómiu, SME, 18. 7. 2007, on-line text SMK-diskutuje-ci-bude-chciet-autonomiu.html>. [cit. 20. 1. 2008]
SME (2007c): V októbri by občania najčastejšie volili Smer-SD, SME, 17. 10. 2007, on-line text 3541171/V-oktobri-by-obcania-najcastejsie-volili-Smer-SD.html>. [cit. 20. 1. 2008]
SME (2007d): Bugárova strana má šancu, SME, 7. 12. 2007, on-line text ma-sancu.html>. [cit. 20. 1. 2008]
SME, on-line zdroj . [cit. 20. 1. 2008]
Správa o dodržiavaní l’udských práv v Slovenskej republike za rok 2007, Slovenské národné stredisko pre l’udské práva,
Bratislava 2008, on-line text 2f/$FILE/Sprava%20LP%202007%20-%20Final.doc>. [cit. 31. 5. 2008]
Strana maďarskej koalície (2007): Spoločne, úprimne – Základné tézy spoločnej deklarácie, on-line text
. [cit. 20. 1.
2008]
Strana maďarskej koalície, on-line zdroj . [cit. 20. 1. 2008]
Šimečka, Martin M. (2007): Špatný víkend, CS magazín, květen 2007, on-line text template/print.php?article=articles/cs070564.htm>. [cit. 20. 1. 2008]
Štatistický úrad Slovenskej republiky, on-line zdroj . [cit. 20. 1.
2008]
Univerzita J. Selyeho, on-line zdroj . [cit. 20. 1. 2008]
Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, on-line zdroj . [cit. 20. 1. 2008]
Úrad vlády Slovenskej republiky, on-line zdroj . [cit. 20. 1. 2008]
Vol’by do NR SR 1994: Súhrnné výsledky hlasovania, Štatistický úrad Slovenskej republiky, on-line zdroj
. [cit. 20. 1. 2008]
Vol’by do NR SR 2002, Štatistický úrad Slovenskej republiky, on-line zdroj webdata/vysledky.htm>. [cit. 20. 1. 2008]
Vol’by do orgánov samosprávnych krajov 2001: Zloženie zastupitel’stva v Nitrianskom samosprávnom kraji, Štatistický úrad
Slovenskej republiky, on-line zdroj .
[cit. 20. 1. 2008]
Vol’by NR SR 2006: Počet a podiel platných hlasov odovzdaných pre politické strany, Štatistický úrad Slovenskej republiky, online
zdroj . [cit. 20. 1. 2008]

Vol’by NR SR 2006: Výsledky volieb, Štatistický úrad Slovenskej republiky, on-line zdroj nrsr_2006/slov/index.jsp?subP=v>. [cit. 20. 1. 2008]
Volby do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění ČSR 1920–1935, Český statistický úřad, on-line zdroj
. [cit. 20. 1. 2008]
Volebná štatistika, Štatistický úrad Slovenskej republiky, on-line zdroj docid=30>.[cit. 20. 1. 2008]
Výsledky volieb rok 1990: Podiel hlasov pre politické strany vo vol’bách do SNR v roku 1990, Štatistický úrad Slovenskej
republiky, on-line zdroj . [cit. 20. 1.
2008]
Výsledky volieb rok 1992, Štatistický úrad Slovenskej republiky, on-line zdroj _slov/volby/volby92/uvod92.htm>. [cit. 20. 1. 2008]
Výsledky volieb rok 1992: Počet platných hlasov, Štatistický úrad Slovenskej republiky, on-line zdroj
. [cit. 20. 1. 2008]
Zákon č. 184/1999 Z.z., o používaní jazykov národnostných menšín, on-line text files/418.doc>. [cit. 20. 1. 2008]

http://www.cepsr.com/dwnld/kopa2008020308.pdf



HÍREK
Felvidéki magyar térkép
- 2009.05.20.





Magyar élettér autóatlasz
- 2009.05.20.





Történelmi emlékesztető
- 2009.05.19.

Felvidék
Honföldünk


Nemzeti dal
- 2009.03.14.

LINK KLIKK: Esküszünk,
hogy rabok tovább
nem leszünk


Utassy József gondolata
- 2009.03.15.

Én szemfedőlapod lerántom:
Kelj föl és járj, Petőfi Sándor!
Zúg Március, záporos fény ver,
Suhog a zászlós tűz a vérben.
Hüvelyét veszti, brong a kardlap:
Úgy kel föl, mint forradalmad!
Szedd össze csontjaid, barátom:
Lopnak a bőség kosarából,
A jognak asztalánál lopnak,
Népek nevében! S te halott vagy?!
Holnap a szellem napvilágát
Roppantják ránk a hétszer gyávák.
Talpra Petőfi! Sírodat rázom:
Szólj még egyszer a Szabadságról!


A Szent Korona Őrzője
- 2009.03.11.

A Szent Korona Őrzőjének Eskü alatt tett Nyilatkozata.



Új menü
- 2009.02.27.


- Autonómia hírek máshonnan
- Mi az autonómia?
- Az autonómia kivívásának a formái
- Decentralizált autonómia
- A kisebbségi autonómia (működő
modellek, magyar elképzelések)

- Az autonómia és az új világrend
- Felvikéki hírek
- Preambulum
- Aláírásgyűjtés az autonómiáért
- A szlovák alkotmány nem tiltja az autonómiát
- A felvidéki magyarok történelme
- Csehszlovákiai kisebbségi szerződés
- Beneš-dekrétumok
- Szlovákiai nyelvtörvény
- Polgártársaim, barátaim
- Múlt, jelen, jövő
- Szlovákok igazi történelme
- Dálesz
- Erdélyi hírek
- Erdély és Székelyföld autonómiája
- Vajdasági hírek
- Vajdasági autonómiaterv
- Kárpátaljai hírek
- Kárpátaljai autonómiatervek
- Kárpátaljai autonómia-koncepciók
- A KÁRPÁTALJAI MAGYAR AUTONÓMIA
- Horvátország, Szlovénia,
Ausztria hírek

-

- Magyarországi autonómiahírek
- Magyar címer története
- 1868-as kisebbségi törvény
- Miért a 20. század?
- Autonómiák Európában

- English news
- Observations on the Beneš Decrees
- EÚ-us hírek
- Finn autonómiamodell
- Dél-Tirol és Korzika autonómiája
- Katalán autonómia
- Baszk autonómia
- Kínai autonómia - Másfajta autonómiák
- Saját írásaink
- Rólunk írták
- Az Emberi Jogok
Egyetemes Nyilatkozata

- A modern szabadságjogok
- Kirándulások a Zsitva folyócska
mentén

- Mátyusföld és Csallóköz,
Dunamenti-síkság
- Nem igaz
- Egy város a Duna két patján
- Slovenské aktuality
- Autonómia SK
- Commora Aula články
- Okolo autonómie Text
- Slováci a maďari jedna rodina
- Štúr a autonómia
- Fantázia képek
- Komáromi képek
- Olimpia 2016 Commora Aula
- Gondolatok


Történelmi párhuzam
- 2009.03.05.

Stefan Marko Daxner: "Magyarország számunkra csak annyiban létezik, amennyiben benne elismerést nyerünk." (1861)
most mi is megfogalmazzuk ugyanezt
Bósza János: "Szlovákia számunkra csak annyiban létezik, amennyiben benne elismerést nyerünk. (2009)"


Az önrendelkezésről
- 2009.03.05.

Aki esetleg mégis úgy gondolná, mi köze mindehhez, annak ajánlanám szíves figyelmébe Martin Niemüller, a német protestáns lelkipásztor gondolatait.
"Amikor elvitték a kommunistákat, én hallgattam, mert nem voltam kommunista. Amikor elvitték a szociáldemokratákat és a szakszervezeti embereket, én hallgattam, mert sem szociáldemokrata, sem szakszervezeti ember nem voltam. Amikor eljöttek és elvitték a zsidókat, én hallgattam, mert nem voltam zsidó. És amikor eljöttek és elvittek engem, már nem maradt senki, aki szólhatott volna értem."


Vígh Károly
- 2009.03.05.

„Magyarországon és máshol is (Szlovákiában is- a szerk. megj.) láttuk és megéltük, hogy a történelmi traumák és frusztrációk önsajnálatból történõ ápolása a nemzetekbõl a legrosszabb erõket szabadítja fel, amelyek csak a katasztrófát ismerik, és csak ebbõl táplálkoznak. Miért nem vagyunk képesek valami újat, reménytelibbet kezdeni?- kérdezi Churchill…”

Az élet
- 2009.03.02.

Az élet egy nagy cirkusz, ahol tanár a bohóc és nebuló a közönség.

Cikkajánló:
- 2009.03.01.

Slota sértegethet minket, klikk a képre





Autonómia terv. klikk a Commora képre
- 2006.09.01.








Szavazás a Commora Aula honlapról
- 2006.12.08.

Szavazás!

Indult 2006.11.10-én
- 2006.11.11.

Felmérés
Kell-e nekünk az autonómia

Igen minél hamarabb
Igen, de majd később
Igen, ha a szlovákok is akarják
nem tudom
Nem, mert úgyse lehet
Nem, mert rossz az időzítés
Nem, mert nincs rá szükség


Véletlen link.



Kukac.sk link felvidéki magyar fórum
- 2007.12.15.









Rovásírás
- 2007.06.09.





Újévi mondóka
- 2008.01.01.

Adja a Teremtő, hogy -
Minden rügyed megfakadjon!
Minden magod kihajthasson!
Minden dalod szívből jöjjön!
Minden napod tündököljön!
Minden szájat etethessél!
Minden élőt szerethessél!
Minden mi él üdvözöljön!
Minden álmod teljesüljön!
Minden bánat odébbálljon!
Minden csoda megtaláljon!
Minden napod egészségben,
Minden perced békességben
Teljen, az új esztendőben!
Úgy legyen!
Varga Ibolya


Lao Ce
- 2008.01.24.

Egy bölcs hadvezér azt mondotta:
"Mint a vendég, nem mint a gazda:
nem vonulok hüvelyknyit előre,
inkább egy lábnyit vissza."
Ez a tétlen cselekvés,
az erőszak nélküli siker,
az ellenség nélküli háború,
a fegyvertelen győzelem.
Harcban az ellenség ócsárlása
megsérti az út-at;
ha két hadsereg összecsap,
a kíméletesebb győzelmet arat.


Szlovák-magyar barátság
- 2009.03.14.

LONG LIVE

Szózat
- 2009.03.14.

LINK KLIKK: Szózat
Szózat ének


Vörösmarty Mihály Szózat
- 2009.03.14.

Hazádnak rendületlenül
Légy híve, oh magyar;
Bölcsőd az s majdan sírod is,
Mely ápol s eltakar.

A nagy világon e kívül
Nincsen számodra hely;
Áldjon vagy verjen sors keze:
Itt élned, halnod kell.

Ez a föld, melyen annyiszor
Apáid vére folyt;
Ez, melyhez minden szent nevet
Egy ezredév csatolt.

Itt küzdtenek honért a hős
Árpádnak hadai;
Itt törtek össze rabigát
Hunyadnak karjai.

Szabadság! itten hordozák
Véres zászlóidat,
S elhulltanak legjobbjaink
A hosszú harc alatt.

És annyi balszerencse közt,
Oly sok viszály után,
Megfogyva bár, de törve nem,
Él nemzet e hazán.

S népek hazája, nagy világ!
Hozzád bátran kiált:
"Egy ezredévi szenvedés
Kér éltet vagy halált!"

Az nem lehet, hogy annyi szív
Hiába onta vért,
S keservben annyi hű kebel
Szakadt meg a honért.

Az nem lehet, hogy ész, erő,
És oly szent akarat
Hiába sorvadozzanak
Egy átoksúly alatt.

Még jőni kell, még jőni fog
Egy jobb kor, mely után
Buzgó imádság epedez
Százezrek ajakán.

Vagy jőni fog, ha jőni kell,
A nagyszerű halál,
Hol a temetkezés fölött
Egy ország vérben áll.

S a sírt, hol nemzet sülyed el,
Népek veszik körul,
S az emberek millióinak
Szemében gyászköny ül.

Légy híve rendületlenül
Hazádnak, oh magyar:
Ez éltetőd, s ha elbukál,
Hantjával ez takar.

A nagy világon e kívül
Nincsen számodra hely;
Áldjon vagy verjen sors keze:
Itt élned, halnod kell.


Hun imádság
- 2009.03.14.

Kr.u. 410-460-ban keletkezett. Hun ezüstveretes szíjvégen rovásírással írva, a Kijevi Nemzeti Múzeumban van. A kijevi múzeumban őrzött hun övvereten, szíjvégen levő rovásírásos ima gyönyörű.

HUN IMÁDSÁG

MIATYÁNK ISTENÜNK
BENNÜNK VAN ORSZÁGOD.
ELŐTTÜNK SZENT NEVED
TÖRVÉNY AKARATOD.

MINDENNAPUNK GONDJÁT,
MAGADON VISELED.
BŰNEINKET MINT MÁSNAK,
NEKÜNK ELENGEDED.

TE KEZED VEZET
KÍSÉRTÉSEKEN ÁT,
S LEFEJTED RÓLUNK
GONOSZ JÁRMÁT.

TIÉD A NAGYVILÁG
ÖSSZES HATALMA, ÜDVE,
MINDÖRÖKTŐL KEZDVE,
LEGYEN MINDÖRÖKRE.


Petõfi Sándor: A szájhõsök
- 2009.03.17.

Meddig tart ez őrült hangzavar még?
Meddig bőgtök még a hon nevében?
Kinek a hon mindig ajkain van,
Nincsen annak, soha sincs szivében!
Mit használtok kofanyelvetekkel?
Évrül-évre folyvást tart a zaj,
És nem ott-e, ahol volt, a nemzet?
Nincs-e még meg minden régi baj?


Tenni, tenni! a helyett, hogy szóval
Az időt így elharácsoljátok;
Várva néz rég s oly hiába néz az
Isten napja s a világ reátok.
Nyujtsátok ki tettre a kezet már
S áldozatra zsebeiteket,
Tápláljátok végre a hazát, ki
Oly sokáig táplált titeket.



Áldozat s tett, ez a két tükör, mely
A valódi honfiút mutatja,
De ti gyáva s önző szívek vagytok,
Tettre gyávák s önzők áldozatra.
Hiszem én, hogy mint a fák tavasszal,
Megifjodnak a vén nemzetek,
De ti hernyók új lombot nem adtok,
Sőt a régit is leeszitek.



S oh mi vakság! fölemelte még a
Népszerűség őket paizsára,
Az elámult sokaság, miképen
Megváltóit, karjaiba zárja.
Megváltók? ők a hon eladói,
Elveszünk ez ordítók miatt...
Rólok tudja ellenünk, hogy félünk,
Mert a félénk eb mindég ugat.



Én ugyan nem állok a sereghez,
Mely kiséri őket ujjongatva,
És ha egykor közibök vetődöm,
Nem egyébért lépek e csapatba,
Csak azért, hogy fölfordítsam majd ez
Ál nagyok győzelmi szekerét,
S haragomnak ostorával vágjam
Arcaikra a bitó jelét!

Petőfi Sándor


Soviniszta
- 2009.03.26.

Illyés Gyula szerint patrióta az, aki jogot véd, soviniszta az, aki jogot sért.

Táncsics Mihály:
- 2009.03.30.

Az egyenlő szabadság
és az egyenlő jogok teszik
a forrást, melybül
mindenki egyaránt
meríthet jólétet,
bolgogságot, áldást.


József Attila
- 2009.04.03.

«az igazat mondd, ne csak a valódit,
a fényt, amelytől világlik agyunk,
hisz egymás nélkül sötétségben vagyunk.»
(József Attila)


A harc, melynek nincs győztese
- 2009.05.18.

Miért ne-ken

Nyelvlecke
- 2009.05.18.

Gyimóthy Gábor: Nyelvlecke

2009.3.11
Gyimóthy Gábor: Nyelvlecke

Egyik olaszóra során,
Ím a kérdés felmerült:
Hogy milyen nyelv ez a magyar,
Evrópába hogy került?

Elmeséltem, ahogy tudtam,
Mire képes a magyar.
Elmondtam, hogy sok, sok rag van,
S hogy némelyik mit takar,

És a szókincsben mi rejlik,
A rengeteg árnyalat,
Példaként vegyük csak itt:
Ember, állat hogy halad?

Elmondtam, hogy mikor járunk,
Mikor mondom, hogy megyek.
Részeg, hogy dülöngél nálunk,
S milyen, ha csak lépdelek.

Miért mondom, hogybotorkál
Gyalogol, vagy kódorog,
S a sétáló szerelmes pár,
Miért éppen andalog?

A vaddisznó, hogy ha rohan,
Nem üget, de csörtet - és
Bár alakra majdnem olyan
Miért más a törtetés?

Mondtam volna még azt is hát,
Aki fut, mért nem lohol?
Miért nem vág, ki mezőn átvág,
De tán vágtat valahol.

Aki tipeg, mért nem libeg,
S ez épp úgy nem lebegés, --
Minthogy nem csak sánta biceg,
S hebegés nem rebegés!

Mit tesz a ló, ha poroszkál,
Vagy pedig, ha vágtázik?
És a kuvasz, ha somfordál,
Avagy akár bóklászik.

Lábát szedi, aki kitér,
A riadt őz elszökell.
Nem ront be az, aki betér . . .
Más nyelven, hogy mondjam el?

Jó lett volna szemléltetni,
Botladozó, mint halad,
Avagy milyen őgyelegni?
Egy szó - egy kép - egy zamat!

Aki "slattyog", mért nem "lófrál"?
Száguldó hová szalad?
Ki vánszorog, mért nem kószál?
S aki kullog, hol marad?

Bandukoló mért nem baktat?
És ha motyog, mit kotyog,
Aki koslat, avagy kaptat,
Avagy császkál és totyog?

Nem csak árnyék, aki suhan,
S nem csak a jármű robog,
Nem csak az áradat rohan,
S nem csak a kocsi kocog.

Aki cselleng, nem csatangol,
Ki "beslisszol", elinal,
Nem "battyog" az, ki bitangol,
Ha mégis: a mese csal!

Hogy a kutya lopakodik,
Sompolyog, majd meglapul,
S ha ráförmedsz, elkotródik.
Hogy mondjam ezt olaszul?

Másik, erre settenkedik,
Sündörög, majd elterül.
Ráripakodsz, elódalog,
Hogy mondjam ezt németül?

Egy csavargó itt kóborol,
Lézeng, ődöng, csavarog,
Lődörög, majd elvándorol,
S többé már nem zavarog.

Ám egy másik itt tekereg,
-- Elárulja kósza nesz -
Itt kóvályog, itt ténfereg. . .
Franciául, hogy van ez?

S hogy a tömeg mért özönlik,
Mikor tódul, vagy vonul,
Vagy hömpölyög, s mégsem ömlik,
Hogy mondjam ezt angolul?

Aki surran, miért nem oson,
Vagy miért nem lépeget?
Mindezt csak magyarul tudom,
S tán csak magyarul lehet. . .!



A magyar nyelv szépségeiről sokat lehetne beszélni, hiszen nem csak Európában számít egyedülállónak. Az angolok például már nem értik Shakespeare 1600-as évek körül íródott műveit, azok eredeti nyelvezetét "óangolnak" nevezik. Érdekes belegondolni, hogy az azóta eltelt majd' 400 évben mennyit változott a nyelvük. Velük ellentétben azonban mi, magyarok a mai napig megértjük pl. az Ómagyar Mária Siralom 1300as évekre datált hangzását.
...és, hogy mit mondanak a külföldiek a magyar nyelvről? Néhány idézet:

Grimm Jakab meseíró (XIX. század), aki egyben az első német tudományos nyelvtan megalkotója is: "a magyar nyelv logikus és tökéletes felépítése felülmúl minden más nyelvet".

N. Erbersberg bécsi tudós (XIX. század): "Olyan a magyar nyelv szerkezete, mintha nyelvészek gyülekezete alkotta volna, hogy meglegyen benne minden szabályosság, tömörség, összhang és világosság."

George Bernard Shaw drámaíró (az amerikai CBC-nek adott interjújában sokkal bővebben kifejtve) mondta: "Bátran kijelenthetem, hogy miután évekig tanulmányoztam a magyar nyelvet, meggyőződésemmé vált: ha a magyar lett volna az anyanyelvem, az életművem sokkal értékesebb lehetett volna. Egyszerűen azért, mert ezen a különös, ősi erőtől duzzadó nyelven sokszorta pontosabban lehet leírni a parányi különbségeket, az ér zelmek titkos rezdüléseit."

Grover S. Krantz amerikai kutató: "A magyar nyelv ősisége Magyarországon /.../ meglepő: úgy találom, hogy átmeneti kőkori nyelv, megelőzte az újkőkor kezdetét /.../ az összes helyben maradó nyelv közül a magyar a legrégebbi."

Ove Berglund svéd orvos és műfordító: "Ma már, hogy van fogalmam a nyelv struktúrájáról, az a véleményem: a magyar nyelv az emberi logika csúcsterméke." (Magyar Nemzet 2003. XII. 2. 5. o.)

Teller Ede atomfizikus halála előtt pár évvel ezt mondta Pakson: "...Új jeles felfedezésem, miszerint egy nyelv van, s az a magyar." (Mai Nap, Budapest, 1991. 9.)
Nem különös-e, hogy a magyar tudomány minden erőt bevetve igyekszik lefokozni a magyar nyelvet, ám a külföldi szakvélemények ennek az ellenkezőjét hangsúlyozzák: nyelvünk egyedülálló nagyszerűségét, ősiségét, mi több, van ki a magyar nyelv Kárpát-medence-i ősi volta mellett is kiáll.
A genetikai eredményekből már tudjuk: teljes joggal.)

De ne csak a nyelvünket, hanem annak teremtő erejére vonatkozó véleményekre is figyeljünk:

Isaac Asimov scifi író: "Az a szóbeszéd járja Amerikában, hogy két intelligens faj létezik a földön: emberek és magyarok."

Enrico Fermi olasz atomfizikustól mikor megkérdezték, hogy hisz-e az űrlakókban, azt válaszolta: "Már itt vannak, magyaroknak nevezik őket!"

A magyar anyanyelvű nagy matematikusok is többször vallották: hja, magyar anyanyelvvel könnyű nagy matematikusnak lenni.
/VARGA CSABA : Mire lehet büszke a magyar (részlet)/
És ami mosolyt csalhat az arcotokra: Gyimóthy Gábor (Firenze 1984. X. 12.) Nyelvlecke című írása. Figyeljétek meg, hogy a mozgást kifejező igére hányféle szinonimát használ! Már kétszer is nekiugrottam, hogy átszámoljam, de egyszer 63 jött ki, másszor meg 81 - de talán a számok annyira nem is lényegesek, mint a magyar nyelv gazdagságának ténye. Talán nincs is a földön még egy ilyen nyelv, mint a mienk! Szerintem joggal lehetünk büszkék rá.
Forrás: Transylvania, 40 évf. 2. szám.
beküldő: olvasó



Ez a honlap a Commora Aula magántulajdona